Kanada - cesta do divočiny

Cesta se dá vystihnout slovem DLOUHÁ. Letěl jsem z Prahy do Calgary s dvěma přestupy ve Frankfurtu a Torontu. Lety byly samy o sobě v pohodě, ale sedět 14 hodin v letadle není nic moc. Zajímavé je, že z Frankfurtu do Toronta se neletí přímo vzdušnou čarou, ale přes severní polární kruh, takže jsme v jednu chvíle letěli nad Grónskem. Letadlo dělá takový severozápadní oblouk a pak znovu otáčí na jihozápad směr Toronto.

Jen taková poznámka, letiště ve Frankfurtu není ideální místo na to něco hledat. Je to šíleně veliké, mezi střechama terminálů je postavený tunel, kde jezdí normálně vlak a převáží cestující. Já na něj sice nemusel, ale jen přejít z gatu A na gate B mi zabralo dobrých 45 minut.

Do Toronta jsem přiletěl kolem půl 7 odpoledne a strávil tam asi hodinu a půl na imigračním a celní kontrole. Naštěstí všechno šlo celkem v pohodě, takže mě brzo pustili, dali mi vízum a já šel na poslední let do Calgary. To už jsem se držel jen zuby nehty, abych se dostal do Prahy vstával jsem ve 3:50 ráno a tohle už bylo nějakých 24 hodin potom, co jsem pořádně nespal. V letadle jsem na chvíli usnul, ale tam se prostě spí špatně. Přiletěl jsem do Calgary v 00:30 místního času, vzal si zavazadlo a rychle šel hledat nějaký gauč, kde bych to takzvaně zapíchl. Mimochodem tady neexistujou ty naše nepohodlné plastové nebo železné nebo kdovíjaké tvrdé sedačky z letišť. Všechno kožené, jsou tady křesla, gauče, jak VIP pro všechny. Našel jsem super místo, lehl a naštěstí mě nikdo nevyhazoval, tak jsem se asi 3 hodinky prospal. Po probuzení následovalo hledání ubytování v Calgary. Měl jsem domluvené Airbnb u nějaké dámy, po velých problémech v centru, kde jsem se ztratil, jsem se nakonec městským vlakem dopravil a našel.

Na autobusové a vlakové stanici, kde jsem vystupoval, to měli perfektně zmáknuté. Na fotce jde vidět tak 1/100 parkoviště, které tam bylo, úplně plné. Lidi v centru nebydlí, přijedou na tyto stanice, tam pichnou auto zadax a autobusem nebo vlakem jedou do centra. V centru jsem neviděl žádné zácpy, kolony, provoz úplně v pohodě. Bůh ví, že by tohle třeba Praha potřebovala.

V Calgary jsem ale žádný volný čas neměl, měl jsem den na to, abych si žařídil sociální číslo, které je potřeba do práce a taky bankovní účet. Obojí jsem zvládl, i když v bance jsem strávil dobrou hodinu a půl vyřizováním, a pak jsem se vracel na ubytování, kde jsem usnul na krásných 14 hodin. Než jsem tak udělal, vyfotil jsem hlavně dědovi kanadskou benzínku. V pozadí je i obchod s alkoholem, s předraženým alkoholem nutno říci.

Po vydatném šlofíku jsem se probudil v 5 ráno asi, něco málo snědl, našel si cestu zpět na letiště a vyrazil. Z letiště jsem měl domluvený odvoz zadarmo přímo do Panorama resortu. Poslali pro zaměstnance dodávku, abysme nemuselo po vlastní ose, takže stačilo zařídit let tak, abysme se do toho času a dne trefili. No předem jsem nevěděl, jak dobře jsem udělal! To bych se nedoplatil. Cesta, trvala přes 4 hodiny a navíc tam nejede žádný přímý autobus, takže by se muselo přestupovat. Je to z Calgary nějakých 300 km, takže jak do Prahy. Po opuštění Calgary se za hodinu začaly už rýsovat ty neskutečné hory a po cestě jsem udělal aspoň dvě fotky. Na jedné je náš neohrožený řidič Fumio, Japonec, který se držel středové čáry jako upír stínu. Druhá je z Banffu, kde jsme zastavili na kafe. Ostatní na kafe, já na mega burger a vodu.

Po příjezdu na místo přišlo jako první varování před medvědy. Proběhlo to asi tak od paní, co nás vítala "Ahoj, já jsem Kathy, vítejte. První věc je, nenechávejte venku žádné jídlo ani odpadky, protože jak víte, máme tu medvědyyy hahahaaaa (nikdo se nesmál). Neee že bych vás chtěla strašit, ale jako jsou tady a nebojí se vám vlézt až do baráku, když tady něco necháte ležet. Ale nebojte! My tady tak žijeme a líbí se nám to hahaa." Velmi pozitivní paní, ale hlavně mé nové australské kolegy to trochu vyděsilo. A ještě než dořekla, že tady žijou i jiné zvířata, skočila do kufru dodávky malá svině veverka. Fumio, s klidem mu vlastním, pohrozil a veverka vyskočila a hleděla si svého už. Je to tady fakt uprostřed ničeho, kolem jen hory hory a lesy. Za barákem mám řeku, no spíš takovou horskou říčku, která vypadá jak taková ta v které ve filmech loví medvědi lososy. Ještě ji nemám vyfocenou, ale to brzy napravím. Zatím posílám pár fotek z první procházky vesničkou.

Zatím se mějte krásně, potom se zase ozvu už s pracovníma zkušenostma. Ahooj