Lake Louise, Lake Agnes, Lake Mirror

Uběhl týden a nezastavitelná česká posádka vyrazila na další výlet, hlavním cílem - Lake Louise, jedno z nejznámějších a nejnavštěvovanějších horských jezer v Kanadě. Jezero leží nějakých 170 kilometrů od našeho resortu ve státu Alberta (náš resort je v Britské Kolumbii), a tak jsme se na cestu vydali poměrně časně ráno. Předpověď počasí a následně ani samotné počasí nám nepřálo, byl hlášen déšť na celý den, ale to nás nezastavilo, říkali jsme si, že se kdyžtak zabavíme nějak jinak než turistikou v horách. Cesta trvala asi 2 hodiny a pršelo. Hlavní událostí cesty byla špatná muzika mého kamaráda Tomáše a přes cestu přebíhající Grizzly haha. Naštěstí ho auta v obou směrech viděla už z dálky, a tak se přes dálnici dostal bez větších potíží. Nevím teda, proč zvolil tuto cestu, asi kilometr dále po cestě byl vybudovaný obrovský most, který funguje jako přechod pro zvířata. No každopádně na místo jsme dorazili nějak kolem 10 ráno. Takto to vypadalo po příjezdu.

Zataženo s poprcháním, v pozadí jde normálně vidět celý ledovec, který je ozdobou celého jezera. Bohužel nám nebylo přáno. Ale říkali jsme si, že déšť není silný, a tak prostě půjdem a uvidíme! Měli jsme obrovské štěstí, já to teda nazval odměnou za víru a vytrvalost, udělalo se pěkně! Mraky se roztrhaly a postupně šlo vidět více a více z Lake Louise. Tak jsme pokračovali v cestě. Dole u jezera bylo plno asijských turistů, pózovali a rovnou nahrávali fotky na sociální sítě haha. Po asi kilometrovém pochodu lidí drasticky ubylo a po hodinovém pochodu už jsme byli sami a nasměrovali jsme si to trailovou cestou na vrcholek hory (na předešlé fotce je to ta hora napravo). Na vrcholu jsme plánovali užít si výhled a poobědvat, jelikož jsme počítali, že nám výšlap zabere asi 2 hodiny. Tak se také stalo a směsí bahna a sněhu jsme se vyšplhali na vrchol. Čekaly na nás samé krásy.

A tudy už jsme si to šinuli ke dřevěnému přístřešku, kde jsme chtěli poobědvat.

Konečně došlo k oné činnosti, kterou jsem vzýval už po několik minut! Jídlo. Připravil jsem si, jako správný horal, rýži s tuňákem a salátem. Jak jsem si tam tak seděl a jedl, vycítil jsem, že nejsem sám...někdo mě sledoval...vždycky když jsem se ohlédl, viděl jsem jen stín...nastražil jsem tedy past, protože mi bylo jasné, po čem jde! Za necelou minutu past sklapla!!! Zloděj!!!

V tom momentě jsem zasáhl. Jídlo je moje, to mu nedaruju, říkal jsem si. Pak jsem si to ale nechal projít hlavou a ukázalo se mé velké srdce. Nejen, že jsme se usmířili, dokonce jsme se o zbytek jídla rozdělili.

Po posilnění jsme pokračovali dále ve výšlapu k menším jezerům, které jsou v blízkosti několika kilometrů od Lake Louise. První na pořadí bylo Lake Agnes, které leží v údolů sevřeno ze všech stran horami. Zde byl ještě sníh a část jezera stále pod ledem. Místo ale nádherné. A protože mě Lake Agnes naprosto uchvátilo, odhodlal jsem se i k jedné selfie fotce haha.

Další zastávkou, už cestou z kopce dolů, bylo nejmenší jezero z navštívené trojice - Lake Mirror. To leželo pod obrovskou holou skálou, která naživo vypadalo opravdu impozantně.

Zde jsme pobyli jen malou chvíli, protože se opět horšilo počasí a začínalo pršet. Spěchali jsme proto z kopce dolů zpátky k Lake Louise a k našemu autu. Když jsme dorazili, byly teprve 3 hodiny odpoledne. Usoudili jsme, že zkusíme ještě navštívit nedaleké vodopády, které prý stojí za to vidět. Když jsme k nim však dorazili, zastavila nás u odbočky cedule "silnice uzavřena". Důvod doteď nevíme, pravděpodobně tam ale stále hrozí lavinové nebezpečí, jelikož je to položené dost vysoko. No nic, tak jsme se teda dali na cestu zpět do resortu. Rozhodli jsme se, že ještě skočíme ve městě Golden na nějaké nezdravé jídlo a potom už směr domov. Po několika minutách jsme ale narazili na ceduli, která nás zavedla k přírodnímu úkazu, který stál za shlédnutí. Byl to přírodní most, který vytvořila ledovcová řeka za několik milionů let. Původně to byl vodopád, jak jsem se později dočetl, v jehož struktuře se objevovaly působením vodní eroze trhlinky. Voda do nich pronikala a nakonec vodní dno protrhla. Vytvořila tak přírodní most, který se podle všeho za několik tisíc až milionů let propadne. Příroda a její práce, neskutečné! Co bylo třešňičkou na dortu, nějaký páreček čerstvých novomanželů se tam přijel zrovna fotit, zřejmě těsně po obřadu, tak jsem je vyfotil taky, ať mám vzpomínku i na ně haha.

Ten klučina co tam stepuje a dívá se na peřeje pod sebou patří k nám a most si náležitě užíval, div z něj nespadl! Po této zastávce už jsme byli v celkem unaveném rozpoložení, dali jsme teda jídlo v Golden a nějak o půl 8 večer jsme dorazili zpět domů. Plán na příští týden ještě promýšlíme, ale určitě nějaký výlet opět bude! Přeji zdar a sílu do dalšího týdne!