Nejstarší deštný prales na Zemi - Daintree Rainforest a Cape Tribulation

A je to opět tady, severovýchodní cíp Queenslandu, zřejmě jedna z nejkrásnjějších oblastí Austrálie vůbec. Se svým skvělým centrem Cairns, odkud se dá vyjet na nespočet výletů, je to opravdu na Austrálii nevídaná a rozmanitá podívaná (když vezmeme v úvahu, že 85% Austrálie je vyprahlá poušť). Na naší krátké dovolené jsme se rozhodli vydat se severně od Cairns a vidět trochu té přírodní historie, tedy to vůbec nejstarší, co může naše planeta nabídnout - Daintree rainforest! Jak je starý? Některé zdroje uvádí až 180 milionů let. Takže laická odpověď by byla "hodně starý".

Vydali jsme se tam z Cairns po ose Cairns - Port Douglas - Daintree - Cape Tribulation. Na australské poměry je to co by kamenem dohodil, jen asi 140 kilometrů! To je vzdálenost, kterou tady jezdí lidi denně jen tak pro zábavu haha. Ze samotného Cairns už na vás dýchá tropická atmosféra, po 100 kilometrech ujetých severně se to ale úplně zlomí a je to opravdu prales. Takže převozy přes řeky a klikaté cesty vedoucí džunglí jsou na denním pořádku. Opravdu ale stojí za to se tam podívat. Zřejmě je na to právě teď i vhodná doba. Cizinci mají vstup do země stále zakázaný a aby se turistický průmysl zabil úplně, dokonce jsou znovu uzavřené hranice mezi australskými státy. Tudíž opravdu nikde nikdo.

Už první zastávka, Port Douglas, je opravdu pěkné pobřežní městečko. Je ale dost zřejmé, že to je turistické letovisko - hodně luxusních apartmánů, hotelů a všude restaurace, většina z nich zející prázdnotou. Pobřeží ale mají pěkné to jim nikdo nevezme.

Na poslední fotce jde v dáli vidět už deštný prales, který začíná přímo na pobřeží. Takže jakmile se vyhrabete z džungle, jste na pláži. A ne na ledajaké pláži, pláže zde byly opravdu krásné. ALE! Bohužel, v severním Queenslandu si koupání moc lidé neužijí; nejen že jsou zde žraloci, což by samo o sobě ještě lidi neodradilo, protože ti se drží většinou dále od pobřeží.  Větší problém jsou medúzy a krokodýli. Žahnutí tou nejnebezpečnější medúzou zdravého člověka prý nezabije, bohužel zcela jistě paralyzuje. No a nevím jak vy, já, s paralyzovaným tělem ve vodě, udělám jen jednu věc. Utopím se. A protože prý nejsem sám, kdo by na to takto reagoval, je zde koupání zakázané. Takže ACHTUNG (s kouskem mého prstu)!

Krokodýli se většinu času zdržují v takových těch zčeřených, špinavých řekách v pralese, ale jelikož několikrát do roka jaksi migrují nebo co, často se stává, že zrovna přeplavávají někam jinam přes moře. A to je přesně ten okamžik, kdy není chytré být ve vodě a koupat se. No není třeba dodávat, že jsme se vydali na plavbu loďkou po jedné z takových řek ve snaze pohladit si takového krokodýla. Netrvalo dlouho, asi 10 minut, a hle ho, on se tam borec opaluje, jak kdyby se nechumelilo. Mít 5 metrů a být alfa predátor bez jakýchkoli přírodních nepřátel, taky bych tam byl tak vyvalený. Začneme fotkama a videem, jak vlastně taková řeka v tropech vypadá...všude jsou mangrovy! To je úplně neskutečné, jak tyhle keře/stromy žijou. A je to velkolepá podívaná, když je zrovna odliv nebo nízká voda a všechny ty jejich kořeny jdou vidět.

Nebezpečí číhalo v každém zákoutí...

A co tohle? jedovatý had si tam jen tak visí z větve stromu. Hadů je tam nespočet, bohužel pro nás a naštěstí pro ně mají celkem dokonalé maskování. Toho prostě jen tak neuvidíte. Tento se nechal vidět, byl totiž mrtvý. Chudák měl půlku těla rozpáranou, no tvrdé pravidla džungle, silnější pes...však to znáte haha.

A o pár metrů dál další kámoš...

A co tady tento malý capart na další fotce? Ten se musí mít ještě na pozoru před těmi velkými, dospělými exempláři. Ti nebudou váhat a klidně ho sežerou, když se tak rozhodnou. Pokud máte problém ho na fotce najít, je tam u břehu ve vodě s otevřenou tlamou. To je, jak nám bylo řečeno, způsob, kterým se ochlazuje, jelikož jak všichni dobře víme, krokodýli nemají žádné termoregulační schopnosti. Musí si tedy tělo ohřívat a chladit sami. Krokodýli, jak mnozí z Vás ví, jsou na naší planetě už dlouho. Ani ty nejhorší a nejzákeřnější katastrofy, které naši planetu potkaly, je nedokázaly vyhubit. Přežili poslední "velké vymírání", které bylo spojené s extinkcí dinosaurů na konci druhohor (křídy) no a zatím přežívají i to vůbec největší druhové vymírání v historii naší planety, které začalo nástupem lidské rasy jako vládců planety. Takže tento druh se tady proháněl za dob dinosaurů a je dost možné, že se tu bude prohánět a slunit i dlouho po našem odchodu.

Tolik k našim starým kolegům krokodýlům. Je čas jet dále do pralesa, takže tuhle řeku plnou krokodýlů musíme přebrodit.

Už jsem viděl jistěji vypadající převozy, ale na druhou stranu to vypadá, že se Austrálie rozhodla jít cestou co nejmenších zásahů do této oblasti, což je rozhodně dobře. Asi raději věřit takovému starému, dřevěnému voru, který Vás má bezpečně převézt, než se dožadovat moderních obrovských mašin, které naprosto zničí okolní ekosystém.

O pár desítek kilometrů dále jsme přijeli hluboko do pralesa, našli jsme si v malé vesničce ubytování a vydali se prozkoumávat. Z nějakého důvodu jsem neudělal žádné fotky ubytování, což si teď zpětně říkám, že byla chyba. Každopádně na cestovatele jsou v Cape Tribulation připraveni. Je tam něco na styl hostelu, který je ovšem přímo v pralese, něco jako malá domorodá vesnička. Žádné velké budovy, jen malé chatky. Některé luxusnější, pro rodiny, a některé jen velice jednoduché, jako ta naše, pro více cestovatelů. Jelikož jsou ale řady cestovatelů v současnosti velmi prořídlé, byli jsme v naší chatce pro 6 lidí sami. Každopádně vylézt z chatky a dostat bombu palmovým listem, kapradím a uklouznout na mechu...takhle nějak to tam bylo. Ještě horší bylo večer hledat chatku haha. Bylo jich tam hodně a všechny zarostlé stromy a keři, dokážu si představit, že to nejeden alkoholem posilněný cestovatel vzdal a ustlal si tam někde na mechu.

No ale už vzhůru do pralesa!

Na mnoha místech je cesta pralesem takto předpřipravená. Dobré nebo špatné? I když to tak není všude, na těch turisticky nejnavštěvovanějších místech mají trasy podobu dřevěných chodníčků. Trochu to kazí ten dojem čisté divočiny, na druhou stranu s tím asi souhlasím. Jak už jsem psal, pokud jsou cílem Austrálie co nejmenší zásahy do ekosystémů oblasti, je tohle zřejmě nejlepší cesta. Zabraňuje to lidem chodit si, kam chtějí a minimalizuje se tak ničení dalších částí. Věřím, že tímto způsobem dokáží udržet tento deštný prales naživu hodně dlouho.

Takové gigantické stromy jsou tam na každém kroku...překračujete ty obrovské kořeny a říkáte si, že to jsou nějaké poražené stromy...pak zvednete oči a on je to jeden obrovský gigant s kořeny sahajícími desítky metrů od kmene. No a když pak vyjdete z džungle ven a dostanete se na pláž, to je podívaná...

Kdyby se tady šlo koupat, tak je to ráj. No nedá se. Takto to vypadá při odlivu, my jsme zašli zpátky do džungle, že projdeme na další pláž a omrknem, co je tam dál. Když jsme se vrátili, už byl příliv a mořská voda si dláždila cestu přímo do pralesa. Koryto, které bylo vyschlé při odlivu, bylo teď jako malá řeka. Jestli jsme do té doby přemýšleli, jak se ti krokodýli vlastně do toho moře dostávají, tak nám to teď už bylo jasné.

A to byl teprve začátek přílivu, při velkém přílivu je tahle celá pláž zřejmě zatopená.

Pláže mají své kouzlo samozřejmě i večer, tahle se navečer i naplnila lidmi v Port Douglas.

Celkově tohle bylo zatím suverénně nejkrásnější místo v Austrálii, hned vedle vyprahlé pouště samozřejmě haha. Po cestě jsme se stavovali i na pár vyhlídek, tak ještě předložím pár fotek z perspektivy.

A celé to můžeme ukončit výhledem na Cairns!

Takže severovýchodní cíp Queenslandu určitě jedno z nejkrásnějších míst Austrálie! Po této krátké dovolené jsme měli namířeno zpět do pouště do Birdsville. Letenky koupené, zaplacené a následně zrušené lety. Jelikož v Austrálii přibyly covidové případy, všechno se muselo zrušit, Cairns muselo dokonce do lockdownu na 3 dny. Je to tady trochu jiné než v Evropě, lockdown Cairns byl spuštěn jedním jediným případem a když po 3 dnech intenzivního testování nezjistili žádný další, byl lockdown zrušen. Každopádně to znamenalo, že bylo Cairns na 3 dny hotspotem a my tudíž nemohli nikam letět haha. Úžasné, co vše se dokáže proměnit v realitu. Každopádně díky všem zpřísněným omezením byly zrušeny i dostihy v Birdsville, kvůli kterým jsme právě měli přijet pomoct. Takže nejenže byly zrušeny naše lety, ale Jenna by pro nás stejně neměla pro oba dost práce.

Takže jsme museli začít hledat něco jiného. Našli jsme rychle a přesunuli se do centrálního Queenslandu do městečka Taroom, kde pracujeme jako barmani v hotelu/hospodě. Bohužel okolí není zdaleka tak pěkné, jako deštný prales Daintree, ale v současnosti je tady alespoň jistota, že sem se covid nedostane a my budeme moct pracovat haha. Ve velkých městech, jako je Sydney, Brisbane nebo Melbourne je každý týden nový lockdown; bary, restaurace se otevírají a zavírají ze dne na den, takže stěhovat se tam by nebyl chytrý tah. Uvidíme, jak to tady půjde. Už teď mi ale chybí ty pláže a příroda severního Queenslandu!!