New South Wales - Country život ve městě West Wyalong

05.02.2021

Právě začal únor roku 2021. Situace? Stále stejná. Zlepšení? Nepřichází.

Po mém 10 měsíčním pobytu v Queenslandu jsem se tedy v této globálně náročné době přesunul do státu New South Wales, do kterého jsem vstoupil příletem do Sydney. Sydney je obrovské. Nevím, jestli dokážu toto město lépe popsat. Samotné město, nebo jak to tady nazývají "Sydney metro area" má okolo 5 milionů obyvatel, s přilehlou aglomerací samozřejmě ještě více. Také je to jedno z posledních míst, kde se ještě do nějaké míry objevuje Covid-19. Tedy...asi 3 týdny zpátky se objevilo 5 případů? Od té doby zase 0.

Ve městě jsem nestrávil dlouhou dobu, jelikož jsem se po příletu musel za pár dní dopravit do vnitrozemí, městečka West Wyalong, které leží nějakých 400km západně od Sydney...takže vlastně kousíček. Pár míst jsem ale v Sydney navštívil, nemohl jsem si odpustit Opera house. Bylo mi řečeno, že za normální situace je před budovou narváno, lidé posedávají s kafem a sváčou na schodech a vůbec je to rušné místo. Bohužel v této době skoro nikdo...

Schody úplně prázdné haha

Každopádně celému zálivu nelze upřít kouzlo. Dokážu si představit chodit na večerní procházky kolem vody a testovat bary s výhledem na oceán...Dokážu si to představit co se týče zábavy, ne co se týče financí haha. Sydney je bohužel finančně hodně přestřelená destinace. Austrálie je sama o sobě finančně náročným místem, Sydney ještě o stupínek výš.

Už od své návštěvy Thajska jsem fascinován městskou hromadnou dopravou lodí. Funguje i v Sydney, bohužel jsem neměl to štěstí ji zde vyzkoušet. Co je ale na Austrálii zajímavé, že je to zatím asi první země, ve které je využívání hromadné dopravy dražší než používat auto. Ceny benzínu jsou v Austrálii směšné, z vlastní zkušenosti můžu říct, že se cena za litr pohybuje s odchylkami průměrně kolem 1,2 AUD za litr. To je v přepočtu nějakých 19 korun. A samozřejmě to je průměr, například v městečku, kde jsem teď, se dá natankovat za 0,98 AUD (16 korun). No a když jedna cesta autobusem vychází na 4-5 AUD...Lidé vlastnící auta samozřejmě raději využijí auta.

WEST WYALONG

Po mé krátké zastávce v Sydney jsem se přesunul do "města" výkonu práce - West Wyalong. Cesta vlakem, autobusem a dalším autobusem mě bezpečně dostala do White Tank hotelu, kde jsem se okamžitě seznámil s majtelkou. Musím říct, že majtelé jsou tady super, takže na šéfy si rozhodně stěžovat nemůžu. Sarah je napůl Kanaďanka a napůl Američanka, takže není problém ji rozumět haha. Steve je Australan, ale s řeckými kořeny a je to pohodář. Vše mi ukázali, zaučili mě a postupem času jsem dostal na starost bar, když tady šéfové nejsou. Práce je to pohodová, pokecám s lidma, všichni se většinou diví, co dělám tady v necivilizovaném světě haha. Samozřejmě někdy se vyskytnou komunikační problémy...A to když do baru vejdou místní farmáři, kteří mají většinou poslední 2 zuby a z toho jeden v kapse u kraťasů. Něco zamumlají, já se jim snažím vysvětlit, že nejsem místní, že jim nerozumím, jim je to ale šumák a mumlají dál. Když nejsem za barem sám, zavolám kolegyně, které jsou všechny místní. Někdy ani to nepomůže, tak jim prostě řekneme, ať ukážou, co chtějí haha.

West Wyalong má kolem 2700 obyvatel. Opravdu malé městečko. Je tady vše, co potřebuju k životu a musím říct, že v porovnání s ostatními malými městy, které jsem navštívil, je tohle opravdu fajn, příjemné městečko. Bohužel zde není moc co dělat. Za ty 2 měsíce, co tady jsem, už znám každou ulici, každou budovu, a přestože jsou tady lidi strašně milí a příjemní, není to místo, kde se dá zůstat příliš dlouho. Co mi tady chybí asi nejvíce jsou stejně naladění lidé. Drtivá většina obyvatel tohoto městečka nikdy neopustila ani hranice New South Wales, natož tak Austrálie, a je to na nich vidět haha. Volili by všichni Trumpa a nemají vůbec ponětí o dění a životě za hranicemi jejich zahradního plotu. Je to zajímavá zkušenost, poslouchat každý den, jak tihle lidé přemýšlí a jaké problémy ve svém životě řeší.

Zážitků jsem si i tady udělal spoustu.

Takto probíhaly oslavy Vánoc. Seznámil jsem se zde se Španěly, Italy, Chilany...Všichni už tady svou štaci ukončili...ale oslavy jsme si teda užili.

Takhle se slavilo s šéfama...Krabi, ústřice, krevety, žebra, dresingy. Pěkně se o nás postarali ve dnech svátečních!

Udělal jsem si na památku i pár fotek z okolí, i když tady není příliš kam se vrtnout...Kdybych se vydal dalších 100km na západ, tak už narazím na poušť haha. Přesto se tady ještě pár pěkných míst na relax najít dá.

typická krokodýlí řeka a typičtí Australani, kterým je to jedno

Klid v ulicích klidného městečka

Klid v ulicích městečka 2

Dopravní špička! Výhled z mé terasy na hlavní ulici

Tohoto nezbedu používám na rozvoz jídla a na vyzvedávání hostů. A v tento den ho někdo špatně zaparkoval...Já to nebyl. Tak to dopadá, když někomu půjčíte auto...

Místní bazének

Takhle nějak to tady vypadá. Hlavní ulice, bazén za barákem a pár pěkných míst na relax, ale to je vše. Každopádně ideální místo na takový oddech a odpočinek, anebo na ukrytí se před krutou realitou současnosti - nikam se nedá jet haha.

Novinkou však je, že začátkem března očekávám příjezd svého dlouholetého kamaráda Ivana, kterého jsem učil hrát fotbal ve Zlíně. Nikdy mu to moc nešlo, tak se dal na práva. Ty ho nebavily, tak začal cestovat. A na začátku března by měl z Nového Zélandu přiletět do Austrálie a spojíme síly. Dá-li Bůh a alespoň vnitrostátní hranice v Austrálii zůstanou otevřené, snad bychom mohli procestovat nějaký další kus této obrovské země a zase zakotvit někde jinde. Pokud se tak stane, konečně bych měl zase o čem napsat! Nic ale není jisté, v této šílené době se může vše do hodiny změnit. Každopádně, já doufám a vy doufejte se mnou!