Přesně 16 dní za mnou
Dneska je to 16 dní od mého příjezdu do Panorama resortu. Dnes jsem cestou z posilovny vyfotil, jak vypadá příjezdová cesta, takže každý, kdo se rozhodne přijet na sportovní dovolenou pozná, kde má zahnout.
V práci už si zvykám, je to celkem pohoda a všichni nadřízení (většina je mladších než já) jsou hrozně příjemní. Vůbec všichni tady jsou strašně příjemní, je to stereotyp, který se o kanadských lidech říká a já můžu potvrdit, že je to pravda. Když do někoho vrazíte a vylijete mu kávu na jeho oblíbenou bílou košili, otočí se na vás a zeptá se, jestli jste v pořádku a omluví se.
Co se týče zaměstnanců, kluci i holky jsou všichni dobrodruhové jako já, takže si všichni rozumí a hlavně není problém sehnat kdykoliv někoho, kdo se mnou půjde na tůru nebo jakoukoli jinou aktivitu. Včera jsme absolvovali s Marichat (Kanaďanka z Quebecu) a Tomášem výstup tak do půlky Mt. Nelson, což je jedna z nejvyšších tady v okolí. Na vrchol jsme nedošli, jelikož jsme vyrazili pozdě a pro Marichat byl výkon i ten výšlap do půlky, takže jsme to pak otočili a šli zpět. Každopádně výhledy už i v půlce byly nádherné, někdy jindy si určitě zajdu až na vrchol. Pár fotek z výšlapu zde.
Víkendy mívám normálně volné, takže to právě podnikáme takové výlety. Na příští týden máme už naplánovaný výstup na horu Mt. Goldie, kterou přejdeme a chceme dojít až ke Goldie lake, jezeru, které je pár kilometrů od vrcholu. Tam chceme poobědvat, okoupat se (kdo se odváží tam skočit) a půjdeme zpátky. Počítáme, že to bude nějakých 30-35 kilometrů celkem, takže musíme vyjít pěkně ráno, ať to stihneme.
Co se týče přímo naší vesničky, čím dál víc se nám tady obejvují další sousedé haha. Každý den na cestě do a z práce je potkávám a jeden ke mně dokonce přišel na dosah a pěkně si mě přejížděl očima, co jsem jako zač. Je jich tady čím dál víc a vůbec nejsou plaší, je to tady taková součást vesničky.
Obyvatelé, kteří neplatí nájem.
V týdnu jsme měli přednášku na vše spojené s životem v divočině, dokonce nám přednášel nějaký specialista na medvědy. No v podstatě říkal pořád to samé, co už víme. Co jsem si z toho odnesl bylo, že dokáže utíkat až 50 km/h, takže rozhodně nemáme utíkat ani ujíždět na kole, protože to nemá smysl. Nemáme lozit na stromy, protože to mědvěd ovládá taky. Jediné, co nám zbývá, když se méďa rozhodne dát si nás k svačině, je hrát mrtvého haha. Tak jsem říkal, že na chvíli mrtvého hraješ a pak už mrtvý jsi. Ale dával jsem pozor a zapsal si nejdůležitější věci, takže se snad obětí krvelačného medvěda nestanu!
Za chvíli se chystáme do města na nákup, autobus jezdí jednou za týden, protože ještě nezačala sezóna, takže ještě štěstí, že jsem si udělal kamarády s autem. Dole ve městě jsou všechny potřebné obchody, je tam i banka a dokonce i pláž. A je to fakt bomba pláž. Stará se o ni radnice města Invermere, takže je krásně čistá, jsou tam nainstalované grilly, lavečky, ohniště...Nikoho samozřejmě nenapadne gril ukrást, není to ČR. Kousek od břehu jsou ve vodě i takové ty skluzavky, ke kterým když doplaveš, můžeš se krásně svézt. Takže kdyby mě náhodou omrzely hory, což nepředpokládám, tak si můžu kdykoliv sjet na pláž do města. Je tady vše.
Příští týden bude ve znamení práce, ale o víkendu určitě přidám dojmy z dalšího výletu, tentokrát ke Goldie lake, snad to vyjde.
Mějte se zatím hezky!