UBUD - Domov tradic, opic a levných zubařů #1

Ubud je druhá nejznámější destinace na Bali. Je to městečko o poznání menší a klidnější, než Denpasar, ale i tak je zde poměrně živo. Centrum městečka jsou plus mínus 3-4 rušné ulice plné barů, typických restaurací a kaváren. Co mě však uchvátilo mnohem více je okolí městečka, které je přímo poseto krásnými místy, které stojí za to navštívit.

Vše začíná už samotnou cestou z Denpasaru do Ubudu. V momentě, kdy se člověk (konečně) vymaní z dopravní zácpy Denpasaru, která je prostě všudy a vždy přítomná, dochází k velice rapidní změně okolí. Krajina zezelená, mizí množství aut a motorek, které na cestě potkáváte a obecně se jakoby život zpomalí. Do Ubudu z Denpasaru vede více cest, a pokud člověku nevadí vydat se tou o trochu delší, ale méně používanou, cesta se mění v krásný zážitek. Prakticky polovinu času pak projíždíte po malých úzkých cestách, které jsou lemovány nekonečnými rýžovými poli a malými rodinnými usedlostmi, které většinou provozují buď malý obchůdek s potravinami, kavárničku, nebo warung. Zastavoval jsem, co nejvíce to šlo a pokaždé, když jsem si něco objednal, ať už to byl oběd nebo prostě jen studená voda, lidé byli vždy tak moc vděční, že jsem se právě u nich zastavil, že mi vyprávěli jejich příběhy. Zdálo se mi, že si často chtěli tímto způsobem i procvičit angličtinu, a protože jsem byl na cestě sám, byla to pro ně dobrá příležitost. Nikdy jsem takovou konverzaci neodmítl, právě naopak. Několikrát jsem se takto zdržel až hodinu, ale vůbec mě to netrápilo, dal jsem si nějaký džus z čerstvého ovoce a poslechl si, jak a proč daný podnik vznikl, a taky často jak se na život na Bali podepsal Covid-19. To by byla vůbec kapitola sama pro sebe. Malý ostrov, který je již desetiletí odkázán a perfektně adaptován na turismus, ze dne na den ztratil svůj suverénně největší příjem - turisty. Tisíce živnostníků živící se službami, kteří najednou neměly komu tyto služby poskytovat. Tento příběh jsem slyšel mnohokrát a nikdy to nebylo příjemné, přesto mi to ale vždy vyprávěli lidé s úsměvem a dovětkem, že už je tomu snad konec.

Tak abych jen nastínil, jak taková cesta a výhledy na rýžová pole vypadají...

Všechny tyto fotky byly pořízeny po cestě do nebo v blízkosti Ubudu. Vždy, když se na fotky zpětně dívám, uvědomuji si, že fotky prostě nemůžou zachytit přesně žádné místo ani žádný moment. Každopádně alespoň jako přípomínka nebo ukázka fungují dobře. A když vidíte tuto krásu na fotce, tak věřte, že v reálu je to ještě mnohem krásnější. Obecně se s rýžovými poli na Bali setkáte skoro v každé části ostrova. Není to náhoda, jak si asi každý dokáže představit, rýže je základem indonéské kuchyně - je levná, hojně přístupná a bohatá na kalorie, takže zasytí. Často jsem se jak v Indonésii, tak třeba i na Filipínách setkal s lidmi, kteří si k obědu dávají například jen rýži s chilli nebo nějakou zeleninou. Důvod je jednoduchý - rýži, zeleninu a chilli si často pěstují sami a na maso prostě nemají peníze. Je to na jednu stranu smutné, byl bych moc rád, aby měli tito lidé přístup k větším finančním prostředkům. Na druhou stranu to alespoň jednu výhodu má - lidé v těchto zemích netrpí našimi moderními civilizačními chorobami tak často, jako třeba v USA nebo i v některých částech Evropy. Zejména obezita je zde opravdu v porovnání s vyspělými zeměmi o poznání nižší, s čímž také úzce souvisí celkové zdraví a vitalita lidí. Není divu, že když mi potom jeden z mých nových kamarádu z Bali Wayan prozradil, že je mu už skoro 50, nemohl jsem tomu uvěřit. Samozřejmě v případě jihovýchodní Asie hrají velkou roli i geny místních obyvatel, ale jejich jídelníček a zdraví obecně má také nemalý podíl na tom, že opravdu vypadají mnohem mladší, než ve skutečnosti jsou. Každopádně byl to právě Wayan, který mi doporučil spoustu míst, na která se podívat a na několik z nich mě také vzal jako můj průvodce. Určitě bych na tyto místa mohl i sám, ale chtěl jsem mu poděkovat za jeho ochotu a rady, a tak jsem usoudil, že právě takto se mu odvděčím nejlépe. Najal jsem si tedy Wayana jako průvodce na jeden den a on mi ukázal několik turistických a několik jeho oblíbených míst v okolí Ubudu. A když už tady byla ta řeč o rýžových polích, tak zde jsou asi ta nejznámější - rýžové terasy Tegallalang.

Tato rýžová pole se nacházejí severně od Ubudu, několik minut jízdy a rozhodně stojí za to je navštívit. Jezdí sem spousta turistů s cílem vidět pro Bali typické terasové pěstování rýže. Pro vstup do areálu je nutné zaplatit a podpořit tak zemědělce vlastnící tyto pozemky. Každopádně v přepočtu na naše peníze jsou to opravdu nízké částky, takže si myslím, že to žádného turistu neodradí. Pokud by však člověk z nějakého důvodu platit nechtěl, není nic jednoduššího, než vzít motorku a prozkoumat ostrov na vlastní pěst. Takových teras je totiž na Bali spousta...a většina bez poplatku.

Tolik k rýžovým polím v okolí Ubudu. Doufám, že jsem alespoň trošku nastínil tu krásu, kterou tato část ostrova nabízí. Dobrých 5 minut před tím, než dorazíte do centra města po asi hodinové cestě z Denpasaru, se však naskytne ještě trochu jiná šance na zastávku. A tou je slavný ubudský prales opic. Tato turistická zastávka je jedním z největších lákadel Ubudu. Zde opravdu není možnost, že byste nějakou opici neviděli, jelikož jsou všude. Úplně všude. Některé jsou dokonce už i tak zvyklé a vytrénované místními průvodci, že se s turisty nechají za malý úplatek v podobě ovoce vyfotit. Já, jelikož nedisponuji účtem na instagramu ani dostatečnou potřebou fotit se s opicí, jsem si fotku udělat nenechal, ale v nejvíce rušnou denní dobu si turisté dokáží na takovou fotku v řadě i počkat. Každopádně prales je krásný a opice nejsou vůbec tak drzé až agresivní, jako v chrámovém komplexu Pura Luhur v Uluwatu v Denpasaru, takže je to opět moc příjemná návštěva. Snad podle fotek poznáte o jaký druh opice se jedná!

Pro ty, kteří nejsou odborníci na primáty, jsou to makakové.

Krátký úvod k Ubudu a jeho okolí ve světle rýžových polí a opic je za námi. V další části budu sdílet zážitky z několika návštěv různých vodopádů a chrámů v okolí Ubudu. Těchto míst je opravdu nespočet a není ani možné referovat o všech. Každopádně právě proto je Ubud tak oblíbený. Člověk se zde opravdu nenudí, a pokud má svůj vlastní dopravní prostředek, má možnost objíždet tato místa celé dny! A že to opravdu stojí za to...