Vánoce

Tento rok jsem poprvé strávil Vánoce mimo Českou republiku. Dokonce i když jsem studoval na Kanárských ostrovech, na Vánoce jsem se domů vrátil. Jelikož je ale Kanada o pár tisíc kilometrů vzdálenější destinací, udělali jsme si Vánoce tady. Musím říct, že Štědrý den byl více než vydařený. S partou přátel jsme se dohodli, že jej strávíme společně, s českými filmy (nebo alespoň dabingem) a tradicemi. Úkoly byly rozděleny a 24. jsme se všichni zúčastnění sešli na přípitek, večeři a rozdávání dárků.

Ještě před večerem jsem se ale pustil horlivě na svah, jelikož jsem měl den volna. Moje první vánoční lyžovačka v životě! A že stála za to! Nikde žádní lidi, což mě sice překvapilo, ale nermoutilo. Má to něco do sebe vyjet až na úplný vrchol lanovkou a být tam v podstatě sám, jen s vánoční náladou a teplýma rukavicema do Himalájí. Cesta na vrchol trvá dobrých pár desítek minut, řekl bych, že někdy až skoro půl hodiny, no přece jen je to štreka.

Tak vypadá cesta posledním vlekem na samotný vrchol. Zde již není moc prostor pro neobezřetnost. Mráz a vítr jsou s každým metrem citelnější, proto jsem měl opravdu obavy, že mi mobil v horším případě vypadne z ruky, v lepším se prostě vypne kvůli mrazu haha. Na vrcholu je krásná horská chata, kde si vybraní občané mohou dát různé druhy nápojů a jídla. Takovým občanem bohužel nejsem, protože je v této chatě horská přirážka slabým slovem citelná, silným slovem nehorázná.

Výhledy jsou ale zadarmo.

Následně jsem se pustil ze summitu dolů, ale ještě jednou jsem se zastavil, abych si udělal foto krásného výhledu. Na svazích nikdo nebyl, takže jsem svým stáním nikoho neobtěžoval.

Sem tam se mi stává, že se zadívám na ty krásné hory a zapomenu se dívat pod nohy na svah. Naštěstí se to zatím obešlo bez havárie, předpokládám ale, že jednou to přijít musí. Pro přehled ještě přikládám mapu sjezdovek. Sám jsem z toho pořád dost zmatený. Když sjíždím z vrcholu většinou nemám žádné tušení na které sjezdovce právě jsem. Není se moc čemu divit, málo jich tady není.

Těžko je všechny spočítat. Černé sjezdovky jsou poměrně sjízdné, většinou nejsou ani moc prudké, jde spíše o to, že jsou tam boule nebo nejsou upravované. To jsou sjezdovky s jedním černým diamantem. Sjezdovky s 2 černými diamanty, tzv. "double diamond", ty většinou vedou buď prašanem, který má více než metr a půl hloubku, anebo prostě lesem mezi stromy. Je to těžko uvěřitelné, ale je to tak. Jsou tady takoví blázni/profíci, kteří opravdu sjíždí strmý kopec lesem v neupraveném sněhu. A tomuto kopci se říká sjezdovka. Já se teda takovému dobrodružství vyhýbám, co je moc, to je moc haha.

Po vánoční lyžovačce jsem dodělal svoje povinnosti k večernímu posezení a kolem 6 jsme se začali scházet u kamarádů doma. Vše měli krásně připravené a i když vím, že nikdo z nás nebyl doma, rozhodně se to tomu blížilo. Dokážu si představit, že člověk lehce podlehne melancholické a smutné náladě, pokud nemá v tento svátek kolem sebe své blízké a to, na co je zvyklý. Proto patří mým novým přátelům velký dík za to, že udělali z Vánoc v cizině téměř Vánoce jako doma! Krásní lidé a krásný večer! Máme i společnou fotečku u stromku, ale zřejmě bude chvíli trvat, než se k její zpracované verzi dostanu. Určitě ji později přidám, prozatím sdílím fotky z mé vlastní výroby.

Tahle fotka je zajímavá hned z několika důvodů. Prvním je, že jsme měli i šunkovou rolku jako předkrm a spokojenost je očividná! Další věcí je, že na stole je něco, co by mnohé z Vás mohlo překvapit. Pokud Vás to netrklo hned při prvním pohledu na fotku, tak na konci článku prozradím, co ještě je na této fotce tak nevšedního!

Každopádně na programu byly i tradice! Ty, které znám moc dobře a i ty, které jsem snad nikdy nedělal.

EDIT: Krásných pár fotek od Radka + nejlepší fotka u stromečku všech dob.

Po večeři, rozbalení dárečků a pouštění lodiček jsme sledovali Sám doma 2 a pomalu usínali. Úplně jako doma! Po krásném večeru jsme se odebrali domů a s plnými žaludky usnuli.

V Kanadě chodí Santa Klaus až 25. ráno a místní tradicí v Panoramě je, že se má snést z hory místo s losím vzpřešením s paraglidem. Ráno jsem šel lyžovat, ale tuhle bizarní událost jsem si nechtěl nechat ujít. Proto jsem před 11 sjel až dolů a čekal na jeho přílet. Santa měl teda značné zpoždění, mrznul jsem dole víc než půl hodiny, ale nakonec teda přiletěl. Jen nevím, jestli donesl i nějaké dárky, protože jsem byl tak zmrzlý, že už jsem dál na nic nečekal a odebral se domů na oběd haha.

Tímto končím report z Vánoc, bylo to moc fajn. Teď se musím opět vrátit do práce a těšit se na další volno, kdy se zřejmě vydám opět na svah! Konečně pro ty zvědavé, kteří na oné zmíněné fotce nespatřili nic neobvyklého, tak Vám prozradím ten zázrak. Je to KOFOLA! Pravá česká Kofola, koupená našimi hostiteli a uchovávaná pro tuhle velkou událost. Takže někdo připíjel šampaňským, někdo vínem, my Kofolou!

Tak zase příště!